Barvy osobnosti vs. MBTI: Jak se barevný test DISC liší od Myers-Briggs

Pokud jste někdy vyplnili dotazník typu Myers-Briggs, nejspíš si pamatujete čtyři písmena, třeba INTJ nebo ESFP. Z barevného testu DISC vám zase utkvěla barva, nebo ještě lépe kombinace barev. Oba přístupy popisují lidi způsobem, který má podpořit sebepoznání a rozhovory v práci. Je proto přirozené ptát se, jak spolu souvisejí, zda lze výsledek jednoho převést na druhý a který se lépe hodí pro to, co chcete zjistit.

V tomto průvodci oba přístupy poctivě srovnáme. Vysvětlíme, co popisují MBTI a čtyřbarevný model, jaký je hlavní rozdíl mezi typem a kombinací barev, proč nelze čtyři písmena spolehlivě převést na barvu a jak oba výsledky využít, aniž by vás zaškatulkovaly. ColorType je nezávislý nástroj, který není nijak propojen se společností The Myers-Briggs Company a tato společnost jej nepodporuje. MBTI a Myers-Briggs Type Indicator jsou ochranné známky společnosti The Myers-Briggs Company.

Co popisuje MBTI

Zkratka MBTI znamená Myers-Briggs Type Indicator. Tento model osobnostních typů popisuje rozdíly v tom, kam lidé směřují svou energii, jak přijímají informace a jak se rozhodují. Dotazník je uspořádává do podoby, která slouží k zamyšlení nad sebou.

Výsledek vychází ze čtyř dvojic preferencí. U každé dvojice uvádí jednu nebo druhou možnost. Jejich kombinací vzniká jeden z 16 typů označených čtyřmi písmeny.

Důraz je na vnitřních preferencích: jak nejraději dobíjíte energii, jak zpracováváte informace a co zvažujete při rozhodování. Tyto preference se projevují v chování, ale model se soustředí na to, co za chováním stojí.

• Extraverze nebo introverze (E nebo I): zda čerpáte energii hlavně z okolního světa lidí a aktivit, nebo ze svého vnitřního světa myšlenek.
• Smyslové vnímání nebo intuice (S nebo N): zda dáváte přednost konkrétním faktům a přímé zkušenosti, nebo vzorcům a možnostem.
• Myšlení nebo cítění (T nebo F): zda se při rozhodování opíráte spíše o logickou konzistenci, nebo zvažujete hodnoty a dopad na lidi.
• Usuzování nebo vnímání (J nebo P): zda raději věci uzavíráte a plánujete, nebo si necháváte otevřené možnosti a přizpůsobujete se za pochodu.

Co popisuje čtyřbarevný model

Barevný model převádí do srozumitelné podoby DISC, model chování, jehož původ se obvykle spojuje s knihou Williama Moultona Marstona „Emotions of Normal People“ z roku 1928. Pracuje se čtyřmi dimenzemi: dominance (červená, Tahoun), vliv (žlutá, Ovlivňovatel), stabilita (zelená, Podporovatel) a svědomitost (modrá, Analytik).

Zaměřuje se na pozorovatelné chování, zejména v práci. Sleduje, jak jednáte, když je třeba rozhodnout, kolega nesouhlasí, projekt nabírá zpoždění nebo je zákazník po telefonu rozčilený. Nesnaží se vysvětlit, jak vnitřně zpracováváte informace ani jak dobíjíte energii. Čtyři barvy podrobněji vysvětluje náš průvodce modelem DISC.

Hlavní rozdíl: osobnostní typ, nebo kombinace barev

MBTI vás zařadí do jednoho z 16 typů. U každé dvojice preferencí uvede jednu ze dvou možností, takže výsledkem je jediný čtyřpísmenný kód. Typ představuje celkový vzorec a jeho popis jej odlišuje od zbývajících 15.

Výsledek barevného testu DISC funguje jinak. Všechny čtyři dimenze se vyhodnocují a uvádějí společně. Výsledek ukazuje vaši hlavní barvu, druhou nejsilnější barvu a procentuální podíl všech čtyř. Dva lidé, u nichž převažuje červená, se mohou výrazně lišit, pokud má jeden na druhém místě modrou a druhý žlutou. Výsledkem je celá kombinace, nejen nejsilnější barva.

Tento rozdíl ovlivňuje i to, jak o výsledcích mluvit. U typu se přirozeně ptáte, který jste. U kombinace barev vás zajímá, jak silně se u vás jednotlivé barvy projevují a v jakých situacích. Ani jeden přístup není sám o sobě lepší. Každý odpovídá na jiné otázky.

Vnitřní preference a chování v práci

Druhý rozdíl spočívá v tom, co jednotlivé modely zkoumají. MBTI se zaměřuje na vnitřní preference. Člověk s výraznou preferencí introverze může bez problémů vést živou týmovou poradu. Preference totiž popisuje, odkud čerpá energii, ne zda se dokáže ozvat.

Barevný model se soustředí na samotné chování. Pokud tento člověk na konci porady tlačí na rozhodnutí a posouvá diskusi kupředu, může u něj ve výsledku převládat červená bez ohledu na to, jak unaveně se potom cítí. Oba výsledky popisují různé stránky téhož člověka.

Proto vám mohou oba výsledky připadat výstižné. Čtyři písmena mohou zachytit, proč vás dlouhý workshop vyčerpává, zatímco barvy odrážejí, proč vás kolegové vnímají jako člověka, který dovede diskusi k závěru. Obojí může platit současně.

Jedna porada o rozpočtu pohledem obou modelů

Představte si poradu o rozpočtu, na které musí tým snížit výdaje na projekt. Proti sobě sedí dva kolegové. Jeden chce o škrtech rozhodnout přímo na poradě. Druhý chce nejprve rozeslat čísla a rozhodnout až příští týden.

Pohled MBTI může tento rozdíl zasadit do souvislosti s preferencemi, jako jsou usuzování a vnímání nebo myšlení a cítění. Ptá se, jak každý z nich raději zpracovává informace a dospívá k závěru. Díky tomu mohou probrat, proč je přístup toho druhého znervózňuje.

Barevný pohled popisuje, co je na poradě vidět. Kolega, který tlačí na okamžité rozhodnutí, jedná červeným způsobem. Člověk, který chce čísla a čas na jejich kontrolu, jedná modrým způsobem. Pokud se třetí kolega opakovaně ptá, jak škrty dopadnou na lidi v projektu, projevuje zelený zájem o druhé. Slovník barev také nabízí člověku, který poradu vede, praktický postup: poslat čísla předem, stanovit pevný termín rozhodnutí a před schválením škrtů probrat jejich dopad na lidi.

Každý pohled přináší něco jiného. MBTI pomáhá přemýšlet o osobních preferencích. Barvy dávají týmu společná slova pro domluvu o tom, jak vést příští poradu, aniž by bylo nutné někoho obviňovat.

Proč nelze MBTI spolehlivě převést na barvy

Lidé často hledají tabulku, která převede čtyři písmena na barvu. Takové tabulky na internetu najdete, ale jednoznačné přiřazení neodpovídá tomu, jak oba modely fungují. Popisují různé věci, vycházejí z různých rámců a používají různé způsoby vyhodnocení. Převodní tabulka s nimi zachází jako se dvěma názvy pro tentýž pojem, a to nejsou.

Některé charakteristiky mohou v obou modelech znít podobně, ale tato podobnost k převodu nestačí. Následující srovnání berte jako překryvy v tom, co modely popisují, nikoli jako pravidla. Čtyři písmena neurčují kombinaci barev.

• Extraverze neznamená žlutý ani červený výsledek, přestože se obě barvy mohou pojit s aktivním tempem a otevřeným projevem.
• Introverze neznamená zelený ani modrý výsledek, přestože se obě barvy pojí s uvážlivějším tempem.
• Preference myšlení neznamená červenou ani modrou, přestože obě barvy kladou důraz na úkoly.
• Preference cítění neznamená žlutou ani zelenou, přestože obě barvy kladou důraz na lidi.
• Preference usuzování neznamená modrou, přestože modrá klade důraz na strukturu a také červená může dávat přednost jasným rozhodnutím.

Kdy se který nástroj hodí

Nástroje založené na typech, jako je MBTI, se hodí k sebepoznání, hledání profesního směru a rozhovorům o tom, jak nejraději přemýšlíte a dobíjíte energii. Lidé je využívají, když chtějí pochopit, proč jim některé úkoly dodávají energii a jiné je vyčerpávají nebo proč se s partnerem liší v přístupu k rozhodování.

Barevné modely chování se hodí k rozhovorům v práci, například na týmových workshopech, při zapracování nových kolegů, při přípravě na obtížný rozhovor s nadřízeným nebo při hledání důvodu, proč opakovaně vázne předávání práce. Jejich slovník se dá snadno použít přímo na poradě. Když řeknete, že u vás převažuje zelená a o změně potřebujete vědět předem, proměníte výsledek v konkrétní požadavek.

Některé organizace používají oba přístupy: jeden pro individuální rozvoj, druhý pro týmovou komunikaci. Nejlépe to funguje, když se nikdo nesnaží výsledky za každou cenu sladit.

Jak využít oba výsledky, aniž by vás zaškatulkovaly

Oba druhy výsledků jsou méně užitečné, pokud je berete jako neměnnou součást své identity. Následující návyky vám pomohou využívat je s rozumem.

Například inženýrka s preferencí introverze, u níž v barevném výsledku převažují červená a modrá, může novému týmu říct, že na poradách prosazuje jasná rozhodnutí, ale návrhy si raději přečte večer předem, než aby o nich bez přípravy diskutovala. Každý výsledek tak využije k tomu, co skutečně popisuje, a týmu sdělí konkrétní přání.

• Každý výsledek používejte pro jinou oblast: MBTI pro to, jak nejraději přemýšlíte a dobíjíte energii, barvy pro to, jak jednáte v práci.
• Všímejte si celé kombinace: u barevného výsledku berte v potaz i druhou nejsilnější barvu a podíl všech čtyř, nejen hlavní barvu.
• Říkejte, co potřebujete, ne jaký jste typ: místo pouhého oznámení svého typu požádejte kolegu, aby vám den předem poslal program porady.
• Počítejte se změnami v chování: váš barevný výsledek se může změnit s novou rolí, týmem nebo tím, jak lépe poznáváte sami sebe.
• Zdánlivé rozpory nepřeceňujte: pokud si oba výsledky zdánlivě odporují, nejspíš popisují různé stránky vaší osobnosti.

Jak funguje test ColorType

ColorType je bezplatný sebehodnoticí dotazník s 21 otázkami. Zabere přibližně pět minut a nevyžaduje registraci. Otázky týkající se čtyř dimenzí jsou promíchané a vestavěné kontroly konzistence porovnávají odpovědi na související otázky. Pokud je konzistence vašich odpovědí nízká, čtěte výsledek se zvýšenou opatrností.

Získáte hlavní barvu, druhou nejsilnější barvu a procentuální podíl všech čtyř. Při shodě se zobrazí stejné skóre. ColorType je samostatný, nezávislý nástroj. Neurčuje ani neodhaduje typ MBTI a výsledek MBTI nelze převést na výsledek ColorType.

K čemu ani jeden nástroj neslouží

ColorType je dobrovolné sebehodnocení založené na modelu chování DISC. Není to klinický ani diagnostický nástroj, neposuzuje duševní zdraví a není psychometricky validovaným nástrojem. Popisuje preference v chování, nikoli schopnosti, pracovní výkon ani hodnotu člověka.

Barevný výsledek ani čtyřpísmenný typ nesmí být jediným podkladem pro rozhodnutí o přijetí do zaměstnání, povýšení, předběžném výběru uchazečů ani pro jakékoli jiné rozhodnutí ovlivňující něčí živobytí. Sebehodnoticí dotazníky odrážejí to, jak lidé vidí sami sebe, a preference není totéž co výkon. Rozhodování o lidech vyžaduje podklady, jako jsou pohovory, ukázky práce a prokázané výsledky.